Co je viskozita oleje (SAE)
Viskozita oleje je míra jeho „hustoty“ a tekutosti, tedy jak snadno teče při různých teplotách. V praxi rozhoduje o tom, jak rychle se olej dostane do mazacích míst po studeném startu a zároveň jak pevný mazací film udrží v zátěži při provozní teplotě. U motorových olejů se viskozita nejčastěji uvádí jako SAE (např. 0W-20, 5W-30, 10W-40). Zjednodušeně: první část s „W“ popisuje chování za studena, druhé číslo chování při zahřátém motoru. Správná viskozita není marketing, ale technický požadavek výrobce motoru. Pokud chcete zvolit olej správně, nestačí jen „sedět na číslech“, je potřeba hlídat i normy ACEA/API a specifikace výrobce.
Co viskozita v reálném provozu ovlivňuje
- Studený start: rychlost natlakování a promazání po startu, hlavně v zimě.
- Ochrana v zátěži: schopnost udržet únosný mazací film při vysoké teplotě a střihu.
- Spotřeba paliva: nižší viskozita obvykle snižuje vnitřní tření, ale jen v motorech, které jsou na to konstruované.
- Spotřeba oleje a těsnost: u motorů s vyšším nájezdem může příliš nízká viskozita zvýšit spotřebu oleje.
SAE značení: co znamená 5W-30
Označení SAE 5W-30 je tzv. vícestupňová viskozitní třída:
- 5W (Winter) popisuje chování oleje při nízkých teplotách. Neznamená „vhodné do -5 °C“, ale že olej splní testy čerpatelnosti a startovatelnosti definované normou SAE pro tuto třídu.
- 30 popisuje viskozitní třídu při provozní teplotě (typicky se řeší viskozita kolem 100 °C). Je to prakticky „letní“ část značení.
Důležité: dva oleje se stejným SAE (např. oba 5W-30) mohou mít odlišné výkonnostní normy, jiné aditivní složení a jinou vhodnost pro konkrétní motor.
Orientační přehled: studená část (0W, 5W, 10W)
Pro rychlou orientaci platí: nižší číslo před W obvykle znamená lepší chování v mrazu (rychlejší promazání po startu). Reálné limity však závisí na konkrétním oleji a jeho formulaci.
| Studená třída (W) | Co to typicky znamená v praxi | Pro koho bývá vhodná |
|---|---|---|
| 0W | Velmi rychlá cirkulace při nízkých teplotách | Moderní motory, časté studené starty, nízké tření |
| 5W | Univerzální volba pro většinu běžného provozu | Široké použití, typicky nejčastější volba |
| 10W | Pomalejší promazání v mrazu oproti 0W/5W | Starší konstrukce, mírnější klima, kratší intervaly |
„Letní“ číslo (20, 30, 40, 50): co řeší při zahřátí
Druhá část (např. 20, 30, 40, 50) souvisí s viskozitou při vyšší teplotě a s tím, jak olej drží mazací film v provozní zátěži. Neplatí jednoduché pravidlo „čím vyšší, tím lepší“, protože moderní motory mohou být navržené na nízkoviskózní oleje (20) a naopak starší nebo více zatížené motory mohou vyžadovat vyšší viskozitu.
Jednostupňové (monograde) motorové oleje
Jednostupňové motorové oleje (např. SAE 30, SAE 40 nebo SAE 50) nemají „zimní“ část označení W a jsou navrženy pro provoz v užším teplotním rozsahu. V praxi se používají hlavně u starších konstrukcí motorů, některých průmyslových aplikací, případně u sezónně provozovaných strojů, kde se řeší stabilní pracovní teplota a není potřeba široké rozpětí viskozity při studených startech. Tip z praxe: Pokud výrobce výslovně neuvádí jednostupňový olej, nedává smysl ho „nahrazovat“ jen podle čísla SAE - rozhodující je vždy specifikace a doporučení pro konkrétní motor a podmínky provozu.
HTHS viskozita: parametr, který se často neřeší, ale rozhoduje
HTHS (High Temperature High Shear) je viskozita měřená při vysoké teplotě a velmi vysokém střihu. Je to jeden z klíčových parametrů, který souvisí s únosností mazacího filmu v extrémních podmínkách. Právě u nízkoviskózních olejů (např. 0W-20, 5W-20) se často pracuje se sníženou HTHS, což pomáhá snížit tření a spotřebu paliva, ale zároveň to znamená, že olej je určený jen pro motory konstruované na tuto specifikaci.
Kinematická vs. dynamická viskozita
V technických listech se můžete setkat se dvěma pojmy:
- Kinematická viskozita (mm²/s, cSt) typicky při 40 °C a 100 °C. Pomáhá porovnat „tekutost“ oleje v různých teplotách.
- Dynamická viskozita (mPa·s) se používá u specifických testů, zejména při nízkých teplotách a u HTHS.
Pro běžný výběr oleje v autě je nejdůležitější držet se SAE třídy a specifikace výrobce. Detailní hodnoty viskozity dávají smysl hlavně při technickém porovnání olejů nebo při provozních problémech.
ISO VG vs. SAE: proč průmysl používá jiné značení
U průmyslových olejů (typicky hydraulických a převodových) se často používá ISO VG (např. VG 46, VG 68). To je klasifikace založená primárně na kinematické viskozitě při 40 °C. ISO VG nelze jednoduše „přeložit“ na SAE jedním číslem, protože SAE motorové oleje řeší i chování za studena a mají jinou metodiku testování.
Tip z praxe: Viskozita sama o sobě nestačí
Nejčastější chyba je výběr oleje jen podle čísla (např. „dám 5W-30, to má každý“). Dva oleje se stejnou viskozitou mohou být zcela odlišné z pohledu obsahu popela (SAPS), vhodnosti pro DPF/GPF, odolnosti proti oxidaci a požadovaných schválení. Vždy ověřte i ACEA/API a hlavně specifikaci výrobce motoru. Pokud si nejste jistí, je bezpečnější držet se technického manuálu vozidla nebo se poradit.
Související technické informace
- Jak vybrat správný motorový olej
- Nejste si jistí výběrem? Kontaktujte nás
Časté dotazy (FAQ)
Je 5W-30 „lepší“ než 10W-40?
Ne obecně. 5W-30 obvykle lépe teče za studena a často se používá v moderních motorech. 10W-40 může být vhodnější pro některé starší konstrukce nebo motory s vyšším nájezdem. Rozhodující je požadavek výrobce a shoda s normami, ne samotné číslo.
Mohu přejít na „řidší“ olej kvůli spotřebě paliva?
Jen pokud to umožňuje specifikace výrobce. Nízkoviskózní oleje (např. 0W-20, 5W-20) často pracují se sníženou HTHS a jsou určeny pro motory s těsnými tolerancemi. V motoru, který na to není konstruovaný, může dojít k nedostatečné ochraně a vyššímu opotřebení.
Proč dva oleje 5W-30 nejsou „stejné“?
Stejné SAE značení říká jen část. Oleje se liší ACEA/API normami, obsahem SAPS, aditivací a schváleními výrobců (např. VW, MB, BMW). Právě tyto parametry určují kompatibilitu s DPF/GPF, oxidační stabilitu a celkový výkon oleje.
Je vyšší „letní“ číslo (40, 50) vždy bezpečnější?
Ne. Vyšší viskozita může v některých případech pomoci u starších motorů nebo při vysoké zátěži, ale u moderních motorů může být nevhodná (horší průtok, vyšší tření, horší kompatibilita s požadovanou specifikací). Vždy je potřeba vycházet z technických požadavků výrobce.